Zlin Z-126 Trener: “Stopětka“

Zlín Trenér je dvoumístný jednomotorový dolnoplošník, který je konstruován pro ucelený letecký výcvik včetně akrobacie při obsazení jedním i dvěma piloty. Vzniklo mnoho modifikací a variant letounu, z nichž bylo mnoho vyváženo za hranice.

Po druhé světové válce vypsalo čs. ministerstvo národní obrany požadavek na školní letoun se dvěma sedadly za sebou a s dvojím řízením, který by nahradil kořistné typy Bücker, používané jak vojáky, tak aerokluby. V letecké továrně Zlín v Otrokovicích vznikl pod vedením ing. Karla Tomáše elegantní letoun, s jehož prvním prototypem (OK-COA) vzlétl 20. října 1947 zalétávač Ladislav Šváb. Letoun dostal označení Zlín Z-26 Trenér a byl přijat jako typ pro základní výcvik.

Dalším vývojem vznikl modernizovaný typ Z-126, jenž byl rovněž poháněn čtyřválcovým motorem Walter Minor 4-III, ale měl již celokovové křídlo i ocasní plochy, a místo hydraulických brzd jednodušší mechanické. Tento stroj poprvé vzlétl 8. října roku 1953, sériová výroba započala v roce 1954. Vzhledem k tomu, že se jednalo o moderní a zdařilý typ letounu, kterého bylo vyrobeno 169 kusů, došlo i k vývozu do zahraničí (Austrálie, Čína, Finsko, Indonésie, Jemen, Kanada, NDR, NSR, Rakousko, Švýcarsko, USA). V československém letectvu dostal typ Z-26 „cvičné“ označení C-5 a zdokonalený Z-126 byl označen C-105. Z něj také pochází jeho nejužívanější aeroklubové pojmenováni „Stopětka“.

Další vývoj Trenéra přinesl typy Z-226, Z-326, Z-526 a Z-726 s výkonnějšími šestiválci Minor 6-III a M-137 různých verzí, od typu Z-326/C-305 vybavené zatahovacím podvozkem, které byly a jsou velice úspěšné a létají dodnes. To je už ale jiná historie.

„ Stopětka “ má rozpětí křídla 10,26 m, vzletovou hmotnost 750 kg a s invertním řadovým čtyřválcem Walter Minor 4-III o výkonu 78 kW (105 k) dosahuje maximální rychlosti 203 km/h; její dolet je 600 km.

Vystavené exempláře

Letoun v bílo-zeleném zbarvení s logy ŠKODA byl do expozice Leteckého muzea Metoděje Vlacha zapůjčen Aeroklubem Mladá Boleslav, bílo-červený pak půjčilo Letecké muzeum Kbely Vojenského historického ústavu Praha.