MLADOU BOLESLAV NAVŠTÍVIL JIŘÍ SUCHÝ, PROHLÉDL SI LETECKÉ MUZEUM

Mladou Boleslav navštívil Jiří Suchý. Legendární divadelník, textař, zpěvák a výtvarník si prohlédl Letecké muzeum Metoděje Vlacha. Společně s jeho vedoucím Vladimírem Handlíkem si prošel celou expozici a zavítal i do prostor mladoboleslavského letiště.

V souvislosti s letectvím nebyl Jiří Suchý v Mladé Boleslavi poprvé. Společně se svoji hereckou partnerkou Jitkou Molavcovou ze zde již v minulosti zúčastnili několika křtů replik historických letounů. Jiří Suchý prozradil, že k létání a letadlům má vztah již od dětství: „Jako malý kluk jsem na dvorku v Klatovech pozoroval letadla na obloze, jak provádějí leteckou akrobacii. Byly to dvouplošníky a od té doby je mám nejraději. Pak jsem ale v časopise uviděl trojplošník a řekl jsem si, že jej chci vidět na vlastní oči. A podařilo se mi to až jako kmetovi, dnes u vás v Mladé Boleslavi. Je úžasné, jak šikovné lidi tady máte“. Zmínka o trojplošníku patřila replice stíhacího letounu Sopwith Triplane, vystavené po slavnostním křtu, který proběhl 7. října 2024.

Jiří Suchý se narodil 1. října 1931 v Plzni. V roce 1955 se podílel na založení divadla Reduta, které svou jazzovou a rokenrolovou produkcí od počátku provokovalo dobové představy úřadů o podobě socialistického umění. O tři roky později stál u zrodu Divadla Na zábradlí a v roce 1959 spolu s Jiřím Šlitrem vytvořil divadlo Semafor, jež se nesmazatelně zapsalo do dějin českého divadla i populární hudby.

Zatímco 60. léta znamenala pro jeho kariéru vrcholné období, v 70. letech čelil řadě omezení. Podpis manifestu Dva tisíce slov v roce 1968 mu přinesl zákaz vystupování v televizi a rozhlase, možnost natáčet filmy či vydávat knihy mu byla odepřena a v Semaforu byl zbaven vedoucí funkce. Divadlo navíc neustále sledovala Státní bezpečnost, která Suchého i jeho kolegy pravidelně vyslýchala. V roce 1977 odmítl podepsat Antichartu, zatímco v roce 1989 naopak připojil svůj podpis k petici za propuštění Václava Havla i k manifestu Několik vět.

Během listopadu 1989 se Semafor, stejně jako další česká divadla, zapojil do stávky a místo představení pořádal diskuse s diváky. Spolu s Jitkou Molavcovou také navštěvoval stávkující studenty vysokých škol. Po pádu režimu se Jiří Suchý znovu ujal vedení divadla Semafor.