Bücker Bü 131 Jungmann je německý dvoumístný cvičný akrobatický dvouplošník. Letoun byl navržen konstruktérem švédského původu Andersem J. Andersonem a poháněl jej řadový čtyřválcový motor Hirth o výkonu 60-78 kW (80-105 k). První let proběhl dne 27. května 1934.
Jednalo se o velice zdařilý cvičný a akrobatický typ, který v Německu používala Luftwaffe, svého obchodního úspěchu se však dočkal i v zahraničí. Jeho licenci zakoupilo Československo, Španělsko, Maďarsko, Japonsko, Švýcarsko a kromě toho byl vyvážen do mnoha dalších zemí světa.
V Československu získala licenci v roce 1935 společnost Tatra v Kopřivnici a letoun dostal označení Tatra T-131. V době okupace nacistickým Německem byla výroba v Tatře po dohotovení 35 kusů ukončena a na jaře roku 1939 převedena do továrny Aero.
Po skončení druhé světové války bylo rozhodnuto o pokračování výroby. Motor Hirth byl nahrazen domácím čtyřválcovým motorem Walter Minor 4-III a letouny byly označeny jako Aero C-104. Vyráběly se v létech 1946 – 1949 a vzniklo jich celkem 260.
Vystavený exemplář
Tento Bücker Bü 131 Jungmann sériového čísla 118 pochází z pokračující výroby firmy Historical Aircraft Services Karasiewicz v Polsku, která zde byla v roce 1994 obnovena podle originální předválečné licenční dokumentace Tatry T-131. Letoun byl dokončen v roce 2003, je akrobatický a pohání ho motor LOM (Avia/Walter) M-332AK s kompresorem, o výkonu 104 kW (140 k).
Modré zbarvení letounu odpovídá zadání prvního majitele letounu , pana Georga von Hantelmanna, který jej navrhl jako vzpomínku na zbarvení letadla Fokker D.VII svého strýce, stíhacího esa v první světové válce. Silueta tohoto Fokkeru DVII je také vyobrazena na kýlovce svislé ocasní plochy letounu.
Letoun má vynikající letové vlastnosti a patří u pilotů celosvětově k absolutně nejoblíbenějším typům historických letounů . Celková vyváženost letových vlastností a preciznost odezvy řízení mu vynesla zaslouženou přezdívku „The Stradivarius of Light Aircraft“ (Stradivárky mezi lehkými letadly).
