Jeho původní konstruktéři, pánové Přikryl a Blecha, se ve třicátých letech pokoušeli vyrábět jednoduchá letadla pro výcvik. Jejich konání však provázela obrovská smůla. I přes nesmírnou obětavost a nadání se jejich projekty nikdy nedostaly dál než k prototypům. Nejpovedenější letounek jejich konstrukce, PB-6 Racek, dokonce při jednom z prvních předváděcích letů pro ministerstvo národní obrany kvůli závadě na palivové instalaci shořel.
PB-6 Racek OK-BPI byl po roce stavby připraven k zalétání v srpnu 1934. Stejně jako přecházející Racky i jej zalétal Ing. Vladimír Šimůnek. Byl novým strojem nadšen a dlouho kroužil nad letištěm. Těšil se, jak si zalétá následujícího dne. Avšak tehdy motor zlobil a teprve po velkém úsilí naskočil. Ing.Šimůnek vzlétl. Když se vracel na letiště, pozorovali diváci, že se na letadle objevily plameny. Jakmile se kola podvozku dotkla země, pilot vyskočil, stroj se převrátil a v moři plamenů a dýmu byla zničena poslední naděje Přikryla a Blechy.
Tím však sen o krásném letadlo neskončil… o 23 let poté byl letišti Mladá Boleslav skutečný, nový PB-6 Racek znovu zalétán.
Vystavený exponát
Repliku československého letadla z roku 1934 postavil pro Nadační Fond Letadlo Metoděje Vlacha zkušený mistr svého oboru, Václav Vondrášek. Racka pohání originální letecký motor Continental A65 o výkonu 45 kW (65 k).
Z originálních dokumentů bylo patrno, že všechny základní parametry původního stroje odpovídají pravidlům pro kategorii ultralehkých letadel a proto je postaven ve skutečné velikosti, podle původních výkresů.
Minimální rychlost tohoto letadla je 50 km/h a maximální 120 km/h, letoun je celodřevěná konstrukce s plátěným potahem.
Letoun byl zalétnut zkušebním pilotem Jaroslavem Rákosem, který se po prvním letu jen suše vyjádřil: „To není letadlo, to je kočár.“
